Existuje ještě láska?

29. června 2016 v 17:00 | Barča |  Deník
Poslední dobou se v mém osobním životě a blízkém okolí děje spousta věcí, které mě nutí zamyslet se nad otázkou, zda ještě vůbec existuje láska a proč se s ní tak zahrává. Lidi, kteří jsem myslela, že jsou stvořeni jeden pro druhého se rozvádí, dlouhodobé vztahy končí a někteří jí pouze využívají.
Vždy jsem si myslela, že si najdu prvního kluka, budeme spolu nějakou dobu chodit, trávit spolu čas, všechno bude hezky klapat, po čase u sebe budeme přespávat, budeme spolu bydlet, spokojeně žít snad až do konce. Tato myšlenka mě ale přešla v moment, kdy jsme se s první láskou rozešli. Došli jsme k třetí části, což v mých myšlenkách znamenalo "všechno bude hezky klapat". (Bylo nám 11 let.) Je to dávno, vlastně už si nevzpomínám, proč se naše cesty rozdělily. V tu samou chvíli mi nedošlo jenom to, že se svojí první láskou nezůstanu do konce svého života, ale taky, že je strašně snadné se s někým rozejít. Nemyslím to tak, že to nebolí, přiznávám, bolí to šíleně. Ale myslím to tak, že je snažší se rozejít než pro trvání vztahu něco udělat, snažit se, více dávat než dostávat.
Když to řeknu tak. Naši rodiče, prarodiče, praprarodiče, většina z nich měla jednu, možná tak dvě velké lásky, z nichž si právě jednu vzala a trvalo to navěky. Myslíte, že oni pro vztah nemuseli dělat nic, aby to vydrželo?
Je to možná dobou, kdy všichni se vším spěcháme, nejsme trochu spokojení a hned věci měníme nebo je to možná lidmi, protože si málo vážíme, říkáme si málo hezkých slov, místo toho vyčítáme a nadáváme.
Je jedna fráze z knihy Hledání Aljašky od Johna Greena:"Lidé byli stvoření, aby byli milování. Věci byly stvořeny, aby byly používány. Důvodem, proč je na světě chaos je, že věci jsou milovány a lidé jsou používaní." Jak mě tohle dostalo, když jsem to poprvé četla..
Neříkám ale, že k rozchodu nikdy nedojde. Samozřejmě že ano, když jeden podvede, když jeden na druhého kašle, kvůli dlouhodobým hádkám a podobně. Ale popravdě, nejdou některé věci zlepšit, snažit se, dokázat, co k druhému cítíme? Jen tak, protože nám na něm záleží? Co když o něho ve zlomku sekundy příjdeme a už nebude možnost získat ho zpět?
Mezi kolika páry je skutečná láska? Jde akorát o to, smířit se s tím, jaký je člověk, kterého jsme si vybrali, přizpůsobovat se mu, tolerovat ho a nesnažit se ho měnit. Taky si uvědomit, že ve vztahu jsou dva. Kdy ani jeden není pozadu nebo popředu, jdou prostě vedle sebe, ruku v ruce. Podporovat se, dělat si radost, myslet na toho druhého zbytečně se nehádat a dokazovat si to, co cítíte.
Doufám, že někde ještě láska je a že všichni máte tu svoji! Co si vlastně myslíte Vy?

Mějte se krásně! ♥

love, couple, and heart image
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mell | 29. června 2016 v 17:25 | Reagovat

Mám to stejně jako ty. Lidé si skutečně málo váží a je to opravdu škoda.

2 Terez | 29. června 2016 v 20:17 | Reagovat

Zajímavá úvaha :)

3 Kateřina H. | 29. srpna 2016 v 21:23 | Reagovat

Strašně krásně napsané

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama